O projektu

Léčba je nedílnou součástí lidské společnosti již od pravěku, dávno před vznikem prvních civilizací. Za léčitele byli původně označování šamani a kouzelníci, kteří příčiny nemocí hledali v nadpřirozenu a neduhy léčili pomocí rituálů či bylinek. S vývojem lidské rasy, vznikem starověkých civilizací a pokrokem s tímto spjatým se obor posouval stále více vpřed až vznikla jedna z prvních věd - lékařství. Její zakladatel, Hyppokratés, viděl naprosto zřejmé důvody proč tento vědní obor založit. Společnost si vytvořila sociální a citové vazby na konkrétní jedince, kteří si (většinou) přejí prožít co nejdelší život, nebo je společnost na nich závislá díky jejich unikátním zkušenostem a dovednostem. Nesmíme tak zapomenout i na čistě praktický důvod, který je v moderní civilizaci již na ústupu, ale v některých oblastech světa je stále velmi zásadní. Lidská reprodukce je časově náročná a ztráta jakéhokoliv vyspělého jedince může být pro určitou skupinu kritická (např. z hlediska pracovní síly). Proto lékařství vždy patřilo mezi nejdůležitější obory vědy. Tak je tomu i dodnes.
Přestože došlo k vymýcení či výraznému potlačení mnoha nemocí, důsledkem moderního městského životního stylu se objevují stále nové civilizační choroby. Reakcemi na tyto události a nemoci jsou vzniky stále nových technik a lékařských oborů. Tím dochází ke štěpení této vědy na konkrétní specializace. V dnešní době je lékařství tak obsáhlá věda, že je těžko představitelné, aby byl lékař expertem na všechny její podoblasti, a proto se specializuje na jednu (nebo několik málo) činností. Pokud je obor již zastaralý, nemoci vymýcené, obor přirozeně zaniká.
Nemoci se na území České republiky neobjevují pouze lokálně, ale v rámci prakticky stejných životních podmínek a malé geografické rozlohy se vyskytují po celé zemi. Pomineme-li vznik ohnisek, které se ale také mohou objevit prakticky kdekoliv. Obyvatelstvo celé této země by mělo mít zaručenou určitou zdravotnickou péči, což je přímo ustanoveno v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto důvodu je nutné, aby byla celorepublikově dostatečně pokrytá potřebná zdravotnická péče v co nejširším rozsahu. Je nepředstavitelné, aby například osoba bydlící v Karlovarském kraji, musela dojíždět ke stomatologovi nebo ortopedovi do jiného kraje a přitom neměla vhodnější alternativu.
Již nějakou dobu stojí Česká republika na hraně propasti. Podle tiskové zprávy České lékařské komory nedostatek lékařů ohrožuje kvalitu zdravotnické péče. Za hlavní důvody jsou označeny stárnutí lékařské komunity, exodus lékařů do zahraničí a nedostatečné pracovní podmínky (především nedostatečné finanční ohodnocení a nadměrná fyzická i psychická zátěž). Lékaři stárnou a podle hrubých propočtů ministerstva zdravotnictví jich do roku 2030 odejde třetina do důchodu. Tuto díru by měli zaplnit noví lékaři, především absolventi vysokých škol. Mnoho z nich však z finančních důvodů opouští Českou republiku a stěhuje se za prací do západních zemí, zejména Německa a Velké Británie. Nedostatek nových lékařů tak způsobuje nadměrnou pracovní zátěž pro ty stávající. Mnozí z nich musí nadále pracovat i přes dosažený důchodový věk. Bez této skupiny se podle odborníků některé obory zdravotnictví mohou zhroutit. Svoji nemalou roli hrála v posledních letech také epidemiologická situace, která vyžadovala vyšší počty lékařského i nelékařského zdravotnického personálu. Dokazuje to i skutečnost, že Česká republika na počátku roku 2021 nedokázala poskytnout zdravotnickou péči svým občanům a musela tak požádat o pomoc sousední státy. V Ústeckém kraji je u lékařů evidován mezi létem 2019 a létem 2021 nárůst volných pracovních pozic ve výši 20 \%. I tento nedostatek může vést ke snížení kapacity, nedostatečnému pokrytí ordinačních hodin či redukci lůžek, a tedy k nedostatečné dostupnosti zdravotní péče v daném regionu.
Hlavním cílem této práce je zpracování a analýza aktuálního pokrytí lékařských oborů v závislosti na území a populaci a vytvoření mapy dostupnosti zdravotnické péče v ČR s následnou predikcí vývoje v nadcházejících 3 letech. Nedílnou součástí této práce je získání nezbytných dat od různých lékařských institucí, škol, případně pojišťoven pro realizaci zvoleného tématu, ideálně v rozmezí posledních 5 - 10 let. Analýza těchto dat pomůže především včas odhalit problematická místa a obory, tak aby bylo možné systematicky předcházet výpadkům zdravotní péče napříč celou Českou republikou. Dalším cílem je vytvoření internetové aplikace, která bude srozumitelná a dostupná nejen zdravotnickým institucím, ale i široké veřejnosti. Nová aplikace bude sloužit k upozornění na kritické lékařské i geografické oblasti a hrozící nedostupnost zdravotnické péče v budoucnosti. Práce je zároveň koncipována tak, aby dokázala reagovat na aktuální vývoj situace a aby v případě aktualizace a poskytnutí nových dat dokázala přemodelovat stávající trendy a reflektovat skutečnost, což se poté odrazí i v následné predikci vývoje. Všechny zdravotní instituce, pojišťovny i školy se tak budou moci díky získaným znalostem zaměřit na problémové specializace a místa a dle svého uvážení motivovat stávající i budoucí lékaře k úspěšnému pokrytí zdravotnické péče v České republice. Veřejnost získá povědomí o rozložení sil lékařského personálu a díky dostupným informacím může například upozornit státní orgány na vznikající problém nebo se rozhodnout o migraci do dané lokality. Součást této práce tvoří i twitterový účet Dostupnost lékařské péče v ČR , jehož cílem bylo dostat tento projekt do povědomí širší veřejnosti.